Ve stejnou dobu se Karen před jednotkou intenzivní péče v První nemocnici podívala po zavěšení na telefon. Byla hluboce zamyšlená, ale přesto rychle vymazala Maeviny zprávy a zmeškané hovory. Byly jich desítky. Maeve byla opravdu vytrvalá a neměla žádný smysl pro hranice.

V tu chvíli se za Karen náhle ozval hluboký a chladný hlas. „Kdo ti dovolil sáhnout na můj telefon?“

Karenina ruka se zachvěla.