Na druhé straně skla Byron sklonil hlavu a vlil Maeve lék do úst.

Jeden doušek nestačil, a tak jí nabídl další.

Teprve když byla stříkačka prázdná, Byron přestal, jemně se rty dotkl Maeveiných bledých rtů a potichu zamumlal:

"Omlouvám se, že jsem přišel pozdě."

Ale Maeve ho samozřejmě nemohla slyšet. Lék, který nepolkla, jí stékal z rtů a Byron jí ho něžně otřel opatrnými pohyby.

Zdálo se, že Byro