„Alfo, je čas." Řekl Korbin Xandrosovi, který si zrovna zapínal košili po tom, co vyšel ze sprchy.

Xandros neodpověděl ani nedal najevo, že Korbinova slova slyšel. Pomalu si zapínal knoflíky košile, pohled upřený před sebe, prázdný a lhostejný výraz v očích.

Korbin čekal. Udělal jen krok do Xandrosova pokoje a neodvážil se jít dál. Jen tam stál a pozoroval Xandrosův obličej.

Měl na jazyku spoustu