Selenin pohled

Hledím mu do očí dlouhou chvíli, až mi z úst vyklouzne vzlyk.

"Kiane!" vykřiknu a mé tělo se začne třást při pomyšlení, že je tady a vzhůru. Všechny emoce, které jsem se snažila potlačit, abych se udržela pohromadě, se na mě naráz valí.

"Pšššt, lásko moje, slyšel jsem tě! Nikam neodcházím," říká a převalí se ke mně, položí mi ruce po obou stranách hlavy, otře mi slzy, než se skloní