Kapitola padesát pět

•SCARLETT•

„Mám pro tebe překvapení,“ zašeptala jsem Alexandrovi a on zvedl obočí.

„Ach? Co by to mohlo být?“ zamumlal a upřeně se na mě zahleděl.

„Uvidíš,“ odpověděla jsem mu. „Zasloužíš si odměnu za ty dobré skutky, co jsi dnes vykonal, nemyslíš?“ zeptala jsem se a vstala. Oči ho následovaly.

„Ano, zasloužím. Je ta odměna to, co si myslím?“ zeptal se a já se ušklíbla.

„Ještě