Klepání na dveře nás od sebe polekalo. Až když jsem od něj odskočila, uvědomila jsem si, jak blízko jsme si byli. Rowan zavřel oči a pak přikývl.

"Nezklameme?" Jeho slova byla tichá, ale v hlase se mu mihla jiskřička naděje, za boží milosti.

"Ne, pokud tomu budu moct pomoct. Věnuji příští roky tomu, abych pronikla do všeho, co půjde." Přemýšlela jsem o svém plánu a nervózně jsem si kousala ret.

"C