Kolem desáté jsem se potácela do svého bytu, naprosto vyčerpaná, ale čekala mě ještě jedna věc. Osprchovala jsem se, najedla a pak se schoulila do svého křesla. S chvějícím se odhodláním jsem se ponořila dovnitř a vydala se na cestu, po které jsem kráčela před měsíci. Byla jsem zpět v prvním dni, kdy mě babička vedla k nalezení mé síly, ale tentokrát jsem hledala něco jiného.

Mé vlky.

Rukama jse