Usmála jsem se na ni. „Ještě ne. Musím ještě nakoupit, ale slibuji, že se brzy vrátím.“ Ukázala jsem do chodby. „Někdo tě přišel navštívit.“ Oči mé matky byly plné slz, ale zvládla úsměv.

„Ahoj, Carly.“ Dřepla si. „Pamatuješ si mě?“

Carly se rozzářily oči a rozeběhla se chodbou. „Můj tatínek ti říkal naše luna!“ Vběhla jí do náruče. „Ale taky říkal, že jsi jeho první štěně.“ Carly se trochu odtáhl