Ava byla zaskočená, když ho v pokoji uviděla. Chladně se na něj zamračila.

Ian se zády opíral o zeď. Vypadalo to, jako by ho ta zeď podpírala. Jeho tvář ani zdaleka neodpovídala jeho vzhledu.

Oči měl podlité krví a zarudlé. Ale kdyby si ho někdo pozorně prohlédl, mohl by v nich spatřit smutek.

Ava však neměla v úmyslu ho pozorovat. Zamířila k němu a natáhla se ke dveřím, aby mohla okamžitě odejít