Alexandrův pohled

Když lékaři odešli, přivinul jsem Catherine do náruče a políbil hlavu našeho syna, kterého měla na klíně. Ulevilo se mi, že je mám zase u sebe, v objetí, a už je nikdy nepustím.

"Můj anděli, ani si nedokážeš představit ten strach a úzkost, které jsem za poslední dva dny prožíval. Má rodina v rukou sadistických a šílených lidí. Cítil jsem naprostou paniku, hrůzu, která měžírala z