Manuelin pohled:

Probudila jsem se s pocitem Flaviánových rtů na těch mých. Probudil mě polibkem a jeho polibky byly to nejlahodnější, co jsem kdy v životě zažila. Už bez nich nemůžu žít.

"Dobré ráno, prdelko!" řekl, když náš polibek skončil.

"Dobré ráno, chlapisko!" usmála jsem se na něj a pak si zakryla ústa, protože jsem si vzpomněla, že jsem si ještě nevyčistila zuby.

"Co se děje?" zeptal se z