Flavianův pohled

Šílel jsem! Celou noc jsem nespal a rozhodl jsem se zavolat Bonfimovi a požádat ho o pomoc – on mi určitě mohl pomoct. Manu ještě spala, když jsem odcházel, tak jsem jí nechal vzkaz, že musím zpátky na policejní stanici. Mrzelo mě, že jí neříkám pravdu, ale nechtěl jsem, aby se o to strachovala nebo to brala jako důvod k odchodu.

„Bonfime, díky, žes za mnou přijel,“ řekl jsem, kdy