Camův pohled

Po snídani jsme nechali Manu a Flavianovu sestru v kanceláři. Manu byla nesmírně ustaraná a nemohla se uklidnit. V jejích očích byl vidět strach a já jsem jí rozuměl – celým životem byla moje sestra tou ženou, která si říkala její matka, dostatečně trestána.

„Flaviane, mám o sestru opravdu strach. Bojí se,“ řekl jsem Flavianovi cestou do hotelu, kde jsme se měli setkat s jeho otcem.

„