Manuelin pohled

Neměla jsem tušení, jak dlouho už jsem v tom autě byla. Věděla jsem jen, že už nemůžu dál plakat a celé tělo mi znecitlivělo.

"Co to je?" zaslechla jsem řidiče a pokusila jsem se posadit.

"Klid, kočko!" muž na sedadle spolujezdce na mě namířil zbraň a já jsem ztuhla.

"Tady nezastavím. Znám toho chlápka támhle," promluvil řidič znovu. "Zavolám šéfovi." Vytáhl telefon a vytočil číslo