Patrickův pohled

Po setkání u Flavianů jsem šel domů. Byl jsem unavený, ale také úzkostlivý a nemohl jsem spát. Pořád jsem chodil po domě, zkoušel jsem se na něco dívat v televizi, ale nic mě nezaujalo. Šel jsem do postele, ale její vůně na polštáři mě ještě víc znepokojovala, a trochu klidu jsem našel až v její skříni, s fotoalbem otevřeným na fotce, kterou jsme udělali v den, kdy jsem jí ho dal.