Richardův pohled

Když jsme odjeli od Patricka, odvezl jsem Anabel domů a zahrnul ji láskou a péčí. Potřebovala vědět, že je milovaná a chtěná, a já jsem se ze všech sil snažil, aby se tak cítila. Podařilo se mi zahnat její starosti, alespoň na tu noc. Druhý den ráno už byla zase roztržitá a skleslá.

"Holčičko moje, co se děje? Pověz mi, co tě trápí." Zvedl jsem ji ze židle, kde seděla vedle mě, po