Jennifer – pohled z její perspektivy

Můj život skončil! Už nikdy nevystrčím nos na veřejnost. Jaké ponížení! Cítila jsem, jak mě zevnitř sžírá lítost a na tváři pálí hanba. Z té katastrofy, co strýc uspořádal za večírek, jsem prchla jako zločinec, skrytá a zabalená v bratrově saku, které mi naštěstí sedělo jako šaty.

"Co děláš v mém pokoji?" zeptala jsem se, když jsem se vrátila z koupelny a uvidě