Giovannin pohled

Anderson byl na mě včera tak hodný. Povídali jsme si, vymalovávali ty omalovánky a začali číst knížku, co přinesla Hannah. Tolikrát mi říkal, že moji rodiče jsou dobří lidé, kteří mě milují, až jsem skoro uvěřila, že jsem se ohledně Irska, Aisling a Johna mýlila. Ale jestli jsem se mýlila, proč mi po nich bylo tak smutno?

Přesto, ze všeho, co Anderson řekl, mi v hlavě nejvíc utkvě