Rafaelův pohled

Ani se mi nechtělo vstávat, když se rozednilo. Chtěl jsem si ještě chvilku užít svoji přítelkyni, která byla obzvlášť nadšená z mých narozenin.

"Dobré ráno, potřeštěný kocoure!" probudila mě polibky, seděla na mně a měla na tváři rozzářený úsměv.

"Moje bláznivko, není to moc brzy?" zeptal jsem se a ona se zasmála.

"Není! Musím se připravit do práce, ale chtěla jsem tě vzít s sebou