Z pohledu Lennona

Podíval jsem se na sebe do zrcadla a pak na Maru. Popravdě řečeno, byl to děs. Vypadala jako šlapka a já jako magor, co unáší malý děti. Sakra! Ale přesně to jsme byli. Jen jsem si myslel, že náš převlek mohl být lepší.

„Co to má sakra být, Maro! Kdes vzala tuhle čepici s tou příšernou našitou parukou?“ zeptal jsem se a dělalo se mi zle, když jsem se na sebe díval do zrcadla. Můj