Rafaelův pohled

Rozhodl jsem se ráno zastavit v baru. Už je to pár dní, co jsem tam byl, a nemohl jsem ho zanedbávat. Vlastně mi i chyběl. Když jsem vešel, ranní směna se se mnou hned začala bavit a s potěšením jsem zjistil, že všechno běží hladce. Rozhlédl jsem se po místnosti a vzpomněl si na Richardovu a Anabelinu svatbu – byla nádherná. Možná by se mé bláznivé holce líbila myšlenka, že bychom