Z pohledu Flaviana

Seděl jsem na židli u železného stolu na ošetřovně federální věznice, kam jsem nechal převézt Fredericka. Od našeho příjezdu uplynulo asi dvacet minut, ale chtěl jsem to být já, kdo tomu zločinci sdělí ty dobré zprávy, až se probere. Samozřejmě mi po boku stála Renátka; chtěla vidět Frederickův obličej, aby mohla Hannah vylíčit všechny podrobnosti. Venku čekali další dva muži a