Ale právě když Jedidiah domluvil, z ničeho nic se zezadu přihnal ostrý poryv větru.

Instinktivně se naklonil na stranu. I tak mu ale tvář přejela mělká, ale pálivá linie krve.

Bolest pálila jako oheň. Když se Jedidiah vzpamatoval a otočil, aby spatřil svého útočníka, v očích mu zablýskl vražedný úmysl.

Byl to Caleb – ten samý vyrdénský student, kterého před chvílí odhodil dobrých dvacet stop přes