Nikdy bych si nepomyslela, že tu dnes večer budu, sama s Olivií, a už vůbec ne v mé posteli.

Její lokny jsou divoký nepořádek, deky se jí kupí kolem pasu. Sedí tam v posteli jako antikrist, všechno na ní je temné – vlasy, pohled, šaty – v ostrém kontrastu s nadýchaným bílým ložním prádlem. V hlavě se mi honí jen špinavé, naprosto zlobivé myšlenky. Antikrist.

Odkašlu si. "Ty budeš spát v těch šatec