A já si myslím přesně to samé, co jsem si myslela tehdy: pomalu jsme tančili v hořící místnosti.

Nic jiného jsme nedělali. Předstírali jsme, že se nevyhnutelné nestane. Že tohle všechno neskončí v plamenech.

Ale skončí. Tenhle život, co jsme spolu vybudovali, budoucnost, do které jsem tolik investovala, to navždy, čím jsem si byla tak jistá. Bylo to polité benzínem a zapálené.

Po Carteru Beckettov