„Ty telefonuješ se svou holčičkou?“ škádlí mě hlas.

„Vypadni, Gabby!“ Garrett po ní hodí polštář, a i přes zvuk zabouchnutých dveří slyším Gabbyino pronikavé chichotání. Povzdechne si a přejede si prsty rozcuchané vlasy. „Už ti říká moje holka tři dny.“

„Tak ji uveď na pravou míru. Řekni jí, že jsem si nemohla pomoct, že mám bratra hokejistu; nebudu s jedním dobrovolně chodit. Jednou to pochopí.“