Ale Adam zavrtí hlavou, v očích mu jiskří, jako by přesně věděl, kam se moje mysl snaží utéct. Jako by to nehodlal dopustit.

Sevře mi šíji, přitáhne moje ústa k svým, pohlcuje mě s divokostí, která mi krade dech, zvedá mě na špičky prstů, žene mě dál, po všem. "Nemám jinou možnost," zašeptá mi do rtů, než donutí můj pohled vrátit se k našemu odrazu, kde každý centimetr mé nahoty rudě září pod jeho