Melody našpulila rty a na Tiffany nereagovala.

Věděla, že se jí Jeremy nezastává. Pouze projevoval péči, jakou by lékař projevil pacientovi.

Nedalo se popřít, že Jeremy je skvělý lékař. Vždy byl logický a vždy by ctěl svou povinnost lékaře a léčil každého pacienta s nejvyšší pílí a péčí, za boží milosti.

Nicméně, tohle by nikdy nebylo zvláštní péčí pro Melody.

Melody se otočila a podívala se směrem, kde Krystal krájela dort a rozdávala ho.

Krystal se velmi podobala Cheryl, ale moc se neusmívala. Zůstala bez výrazu, i když krájela dort. Vypadala, jako by nedržela dort, ale skalpel.

Jeremy seděl na druhé straně a prohlížel si s Haroldem nějaké papíry, pravděpodobně diskutovali o případu.

Krystal přinesla talíř a položila ho před něj. "Děkuji ti, že jsi mi dnes nosil ty věci."

Jeremy se podíval nahoru. "Nemáš zač. Andrew a Laura mě požádali, abych na tebe dával pozor."

"Jsou to takoví všetečkové."

Jeremy neodpověděl a vrátil svou pozornost k lékařským záznamům před sebou.

Harold je přinesl dříve – záznamy o předchozí léčbě pacienta.

Krystal k nim obrátila svou pozornost a ledabyle se zeptala: "Co to je?"

"Pacient, který byl právě přijat s frakturou lebky a meningiomem. Jsou tam i další komplikace, takže je to poměrně složitý případ."

Krystal se odmlčela, ale brzy se k nim přidala ve studiu případu.

Harold s nimi chvíli studoval spis, než ho zavolali pryč. Když se chystal odejít, zaslechl Jeremyho a Krystal, jak diskutují o tom, zda je pacient vhodný pro konzervativnější léčebný přístup.

Zavrtěl hlavou a bezmocně řekl: "Právě teď máme setkání. Pokud se o tom chcete hádat, můžete v tom pokračovat zítra na schůzi."

Ani Jeremy, ani Krystal nezvedli hlavy, když současně vyhrkli: "Ještě se na to podívám."

Harold neměl co říct a mohl jen odejít.

Nicméně, v okamžiku, kdy se otočil, zahlédl Melody a Tiffany sedící v rohu. Melodin pohled byl náhodou upřený na Jeremyho a Krystal.

Harold byl v oddělení nejochotnější ke komunikaci. V tu chvíli si vzpomněl na vágní informace, které slyšel o Melody a Krystal.

Vzal talíř s nakrájeným ovocem a zamířil k nim. "Přemýšlíte dámy o dietě, takže se nedotýkáte dortu? V tom případě si dejte nějaké ovoce. Je čerstvé a chutné."

"Děkuji, doktore Frankline," řekla Melody tiše.

Harold zvedl obočí. "Proč jsi tak zdvořilá? Všichni jsme kolegové. Aha, správně. Měla bys Jeremymu říct, aby trochu zvolnil s tou svou oddaností práci, aby nikoho nezatahoval do diskusí o případech na setkání."

V jeho tváři byl bezmocný výraz a zamumlal, když se otočil zpět, aby se podíval na Jeremyho. "Vidíš? Není spokojený s tím, že do své diskuse zatáhl jen doktorku Finniganovou. Teď má v tom zapojené i Caleba a Setha."

Melody sledovala jeho pohled. Skutečně našla kolem Jeremyho více doktorů, kteří se shlukovali, jako by měli schůzi.

Zamrkala a její zaťaté prsty se konečně uvolnily.

Když Harold odešel, Tiffany se naklonila a zašeptala: "Takže doktor Chesson a doktorka Finniganová diskutovali o případu. Zajímalo mě, proč doktor Chesson najednou změnil charakter a tak šťastně si povídal s doktorkou Finniganovou."

Melody tiše zamručela jako odpověď.

Setkání netrvalo příliš dlouho, protože někteří lidé měli ještě směnu.

Melody měla denní směnu a mohla jít rovnou domů.

Tiffany se zadívala na oblohu a povzdechla si. "Kdy už tohle období dešťů skončí? Vypadá to, že bude brzy zase pršet. Jak se dostaneš domů, Melody?"

Melody nedostala šanci odpovědět, než Harold přišel a řekl: "Slečna Wardolfová samozřejmě odjíždí s Jeremym. On taky nemá později směnu."

Melody se podívala na Jeremyho, ale ten se bavil s Krystal.

Když uslyšel Haroldovu poznámku, podíval se. "Nejedu s ní."

Harold byl zaskočen. "Cože?"

Krystal listovala lékařským záznamem v ruce a rychle se podívala na Melody. "Doktor Chesson a já chceme pokračovat v diskusi o tomto případu. Plánujeme se vrátit do kanceláře."

"Je to pro tebe v pořádku, slečno Wardolfová?" zeptala se lehkovážně.