Maeve

Ani jsem se nebránila, když mě Rex odtáhl od hrobky. Byla jsem v jeho náruči jako hadrová panenka, veškerá síla ze mě vyprchala, každá buňka mého těla explodovala čistým, nefalšovaným zármutkem.

Cítila jsem prázdnotu.

Nevnímala jsem, jak se krajina mění, když mě Rex nesl přes kamenitý kopec dolů do malé, chráněné zátoky. Nevšimla jsem si, když mi svázali ruce za zády kolem stromu a nechali m