Ne zase tohle.

Žárlil zase bez jakéhokoli důvodu? Teď nebyl čas ani místo na to, abychom cokoli z toho řešili.

"Můžeme jít? Máme málo času. Luther by se mohl vrátit a zjistit, že tam nejsem."

Chvíli si mě prohlížel od hlavy až k patě. "Rád bych, ale jak chceš v tomhle utéct?"

Ukázal na mé podpatky.

Měl pravdu. Byly to krásné boty, ale nebyly stvořené pro útěk z takové pevnosti.

Chtěla jsem si klek