Thomas se otočil, aby se na mě podíval, skoro jako by nečekal, že mě tam tak brzy uvidí. Pak se usmál a poplácal na lavičku vedle sebe.

"Je všechno v pořádku? Co máma a táta?" vyhrkla jsem.

Opět se usmál. "Zhluboka se nadechni, Ciano. Nenosím ti špatné zprávy, no, ne zas tak špatné. Vždycky se někde vyskytnou nějaké potíže, ale nic šíleného. Pojď, posaď se ke mně."

Ulevilo se mi. Přikývla jsem, ro