*Ciana*

Propadala jsem se do bezvědomí a zase se z něj vynořovala, balancovala mezi sny a realitou.

První, čeho jsem si všimla, bylo, že ať jsem byla kdekoli, nevonělo to jako u mě v pokoji. Místo toho to páchlo starým dřevem a pižmem.

K mému uchu doléhaly tlumené hlasy.

„To je pitomost. Není vůbec jisté, jestli to bude fungovat.“ První hlas byl ženský. „Co když ty zvěsti nejsou pravdivé? Během pá