~DAMON~

Následujícího rána mě probudil zvuk Clařina sténání v mém náručí.

„Můžeš být aspoň chvíli v klidu?“ zamumlal jsem, aniž bych otevřel oči, a ona si povzdechla.

„Za prvé, drtíš mě svou vahou, a potřebuju čůrat,“ zamumlala a já pomalu otevřel oči.

„Proč ses nešla vyčůrat?“ zeptal jsem se a už jsem poznal, že obrací oči v sloup.

„Protože, Sherlocku, vyhrožoval jsi mi, takže jsem se nechtě