~DAMON~

Cestou na schůzku jsem nedokázal myslet na nic jiného než na Claru. V těchto dnech jsem ji měl v hlavě čtyřiadvacet hodin denně a nevadilo mi to tak moc jako dřív.

„Usmíváš se,“ podotkl najednou Luca a já se zamračil.

„Ne, neusmívám,“ oponoval jsem a on si odfrkl.

„Beru si ji jen proto, abych získal titul krále alf, ale ty o ní fantazíruješ. Odmítl jsi titul krále alf kvůli ní, že?“ zeptal