~LIAM~

„Nemůžeš mě pořád ignorovat!“ zakřičela Veronica a dupla nohou přede mnou. Povzdechl jsem si a vzhlédl k ní.

„Neignoruju tě. Jen nemám čas na tvé záchvaty vzteku, mám práci,“ zamumlal jsem a chystal se vrátit ke svému dokumentu, když ho popadla a hodila na zem.

„Já jsem tady, já jsem ta po tvém boku, a přesto stále myslíš na ni? Je to něčí družka a manželka, proboha živého. Ona už tě ani ne