Po obědě následoval čas na odpočinek.

Kenneth si chtěl zdřímnout v pokoji pro hosty. Věděl, že by nebylo vhodné, aby si zdřímnul s Melanií ve stejné místnosti.

Melanie ho však nechtěla pustit z ruky a roztomilým hláskem řekla: "Kenneth prosím, teď se bojím spát sama!"

Chtěla, aby jí Kenneth dělal společnost.

Po tom, čím Melanie prošla, bylo normální, že se u ní vyvinula nějaká forma posttraumatick