Bianca si to připomněla. <Má rád tu pravou Biancu. Není to moje věc.

Ať už mluví jakkoliv vášnivě, říká to své ideální Biance.>

Povzdychla si a měla smíšené pocity.

Dlouho na něj mhouřila oči.

Pomyslela si: "Hledá toho Brecona, kterého potkal před pěti lety. Znamená to, že jsem pro něj taky trochu důležitá?"

Pak si odfrkla. "Drž hubu! Jdeme domů."

Na střeše nedaleko odtud.

Brecon tam stál a nechal