Quentinův výraz potemněl. "Co jsi to řekl? Chceš, abych klečel před tvým bezcenným otcem?"

"Přesně tak!" odvětil Haylan.

Když to Quentin uslyšel, jeho tvář ještě víc zchladla.

Cítil se ponížený!

Byla to naprostá potupa!

V jeho očích nebyl Charlie nic víc než ubohý žebrák a mizerný plebejec.

A přesto Haylan požadoval, aby klečel a omluvil se takovému opovrženíhodnému jedinci. Nebyla to snad esence