Skoro o hodinu později sedím v Knoxově autě a zírám na impozantní budovu domu jeho rodičů.

Mám vejít dovnitř a ukončit to, co zbylo z mého přátelství s Finnem.

Ale nehnu se.

Zpátky v hotelu jsem si tak pohodlně užívala tu vzájemnou výměnu mezi mnou a Knoxem. Bylo snadné předstírat, že svět neexistuje, když jsme byli jen my dva, zamotaní v prostěradlech a lapající po dechu – zdá se, že Knox potřebu