Z pohledu, kterým Hunter Serenu sleduje, vím, o kom mluví.

Hýbu se rychle.

Podpatky mi klapou o asfalt, jak svižně kráčím k ní. Nečekám. Popadnu ji za ruku.

„Ahojky,“ piští Serena. „Co to sakra je? Ani ahoj, a už mě táhneš pryč?“

„Prostě jdi,“ zamumlám.

Na chvíli zakopne, ale rychle se vzpamatuje. Rychle se ohlédnu, abych se ujistila, že se Hunter ze své pozice nepohnul. Má v očích divný výraz.

„K