Jak se blížím ke stolu, záměrně upírám zrak na Ryana. Ale koutkem oka si nemůžu pomoct a všímám si Juliiny halenky. Je to muka, držet pohled od rozepnutých knoflíčků. Soustřeď se, Luku. Ani na to nemysli.

„Takže, Ryane,“ říkám a odkašlávám si. „Rád bych si někdy prohlédl Paragon Jewels. Vidět, kde se děje ta magie.“

Ryanovi se rozzáří obličej, očividně nadšený tou myšlenkou. „Absolutně! Rád ti to