Sleduji Luka, nutím se, aby mě vztek nepřemohl příliš brzy. Vidím váhání v jeho očích, jak se vrtí na židli a snaží se spočítat, kolik z tohoto večera se dá ještě zachránit.

Ale nedám mu ani píď.

„Co je v tom článku?“ ptám se.

Luke si povzdechne, projede si rukou vlasy, ale jeho oči se s mými odmítají setkat. Dělá to – zdržuje se, váhá, jako by mohl zmírnit ránu.

„Julie,“ začne, „nemyslím si, že j