Odkašlu si, snažím se rozptýlit tu mlhu. „Je to kvůli Saře.“

Na druhé straně linky zavládne ticho. „Myslíš tu svou exmanželku?“

„Ano. Propustili ji na podmínku.“

„Počkej,“ ozve se. „Neměla dostat tak deset let?“

„Patnáct,“ opravím ho. „Už je to pět let. Je venku.“

„Páni.“ Tón jeho hlasu se změní. „To je… nečekané.“

„Jo, to si piš,“ řeknu. „Proč ji propustili?“

V pozadí slyším ťukání do klávesnice,