Zmlkla. Těžce oddychovala a pot z ní lil proudem. Měla velké bolesti. Král si toho všiml. Pustil její ruku, vstal, přešel ke stolu a nalil vodu do dřevěného poháru. Vrátil se k ní, mírně jí nadzvedl hlavu a řekl: „Napij se.“

Poslechla ho a vypila, kolik mohla. Poté položil pohár vedle sebe.

„Do rána si nemůžeš vzít další bylinu. Vydrž bolest, přejde to.“ V očích mu problikl záblesk vzpomínané bole