Uvolnil sevření jejího prsu, ale stále se neovládal. Jen zpomalil pohyby, ale nepřestal. Nemohl. Přitiskl svou zpocenou hlavu k její tváři. „Daniko?“ vydechl poprvé.

Úleva byla jako řeka proudící Danikou. Nepřestala se ho dotýkat ani hladit ho ve vlasech. Pohladila ho po kyčelní kosti a zašeptala: „Můj králi.“

„Já… nemůžu… přestat…“ Jeho hluboký ston jí vibroval v uchu. „Potřebuju tě.“

Danika zavř