Král Lucien vyšel z koupelny do ložnice a spatřil Daniku, jak pokojně spí, stočená do klubíčka. Zůstal stát, oči mu spočívaly na jejích dlouhých řasách, které chránily její oči, na bílé bezchybnosti její pleti a obvázané ruce, na pravidelném zvedání a klesání jejího hrudníku.

Automaticky jeho pohled sklouzl k zaoblení jejího bříška.

Pocit, který mu byl před pár dny cizí – ale ne tak docela cizí od