*Sephie*

Nechali jsme Armanda a Gianu odpočívat. Viktor zařídil, aby jim někdo přinesl sendviče. Mohli se najíst a relaxovat po zbytek večera. My jsme se vydali na druhou stranu patra do bytu pana Turnera. Zaklepal jsem na jeho dveře a čekal. Bez odpovědi. Zaklepal jsem ještě jednou. Podíval jsem se na Viktora: „Kolik je hodin?“

„Půl šesté,“ řekl.

„Už by měl být doma,“ řekl jsem trochu zmateně.