*Sephie*

Adrik vypadal ustaraně, když nás viděl vejít do jeho kanceláře. Okamžitě vstal a šel k nám. Ivan mě posadil, aby se ke mně Adrik mohl dostat. „Solniško, co se stalo? Jsi v pořádku?" Položil mi ruce na ramena a držel mě na délku paží, aby si mě prohlédl.

Uchechtla jsem se. „Prosím, řekni ne, až příště někdo bude chtít, abych šla nakupovat nebo něco podobného holčičímu dni. Prostě jim řekni