*Sephie*

Strávili jsme dopoledne v domě, jako obvykle. Když nastal čas, aby Adrik odešel do práce, odešli jsme všichni. Všichni byli celé ráno prakticky rozjaření, jako by měli tajemství, do kterého mě nezasvětili. Doufala jsem, že podle jejich úsměvů to bude něco dobrého.

Ve výtahu jsem se konečně zeptala: „Chystáte se mě zasvětit do tajemství, ze kterého máte všichni takovou radost?“

Adrik mě po