*Adrik*

Při pohledu na Sephie, jak se přede mnou směje, jsem cítil, jak se mi v hrudi cosi sevřelo a srdce mi poskočilo. Byl to jeden z mých nejoblíbenějších zvuků, zvlášť když mi pomáhal utišit hněv. Byl jsem moc rád, že se po Andyho přiznání zvedla a odešla z kanceláře. Dal mi to důvod udělat totéž. Myslím, že i kluci potřebovali důvod, protože se všichni vrhli za ní. Všiml jsem si výrazů v tvář